Historie Ústavu lékařské biochemie  
 
 
 

     Ústav byl založen r. 1883 po rozdělení zprvu jednotné pražské Univerzity Karlo-Ferdinandovy na českou a německou (r. 1882) a vzniku české lékařské fakulty (r. 1883) jako „Ústav pro lučbu lékařskou“. Je historicky prvním českým ústavem lékařské chemie.


     Zakládajícím přednostou ústavu byl MUDr. Jan Horbaczewski (1854 – 1942), ukrajinský absolvent vídeňské univerzity a asistent profesora Ernsta Ludwiga na téže univerzitě. Ač teprve devětadvacetiletý, byl už v té době proslaven svou prací o přípravě kyseliny močové tavením směsi glycinu a močoviny, kterou uveřejnil německy na 40 řádcích ještě jako student rok předtím. Byla to jeho již třetí publikace. Syntéza kyseliny močové se totiž nezdařila ani Friedrichu Wöhlerovi (1800-1892), slavnému autorovi laboratorní syntézy močoviny (1828). S přestávkou šesti válečných let (1939-1945), kdy nacistická okupační správa uzavřela české vysoké školy, existuje ústav v původních prostorách dosud.

     Profesor Horbaczewski byl se svými žáky zakladatelem oboru lékařské chemie na českých lékařských fakultách a napsal jeho první čtyřsvazkovou vysokoškolskou učebnici (1904-1908) o 1309 stranách. Její podstatnou částí byla již tehdy chemie fyziologická, jak se původně biochemie na lékařských fakultách nazývala, a tím se její autor stal i spoluzakladatelem české biochemie. Byl čtyřikrát děkanem české lékařské fakulty, rektorem české univerzity v Praze a prvním rakouským ministrem zdravotnictví. Na lékařské fakultě působil do r. 1917, tedy 34 let. Jeho nástupcem se stal profesor MUDr. Emanuel Formánek (1896-1929), který pokračoval jako jeho žák na Ústavu lékařské chemie Univerzity Karlovy v Praze ve studiu dusíkatých látek a zabýval se též potravinářskou chemií, farmakognozií a toxikologií. Byl rovněž zastupujícím přednostou Ústavu farmakologie a děkanem lékařské fakulty. Na ústavu působil do r. 1929. Posledním předválečným přednostou ústavu byl v letech 1930-1939 další žák Horbaczewského profesor MUDr. Antonín Hamsík, DrSc. (1878-1963), který vynikl zejména svými pracemi v oblasti trávicích enzymů a derivátů krevního barviva. Se svými spolupracovníky napsal pětidílné kompendium lékařské chemie, které vycházelo z koncepce profesora Horbaczewského, reprezentovalo obor v období meziválečném a stalo se základem jeho výuky krátce po válce. Profesor Hamsík byl též děkanem lékařské fakulty a v letech 1945-1948 zakladatelem a přednostou II. ústavu lékařské chemie v Praze. O obnovu původního, nyní I.ústavu lékařské chemie po znovuotevření českých vysokých škol po II. světové válce se zasloužil jeho přednosta v letech 1945-1970, profesor MUDr. Dr.Ing. Karel Kácl, DrSc. (1900-1986), který byl již před válkou habilitován profesorem Hamsíkem a při ústavu založil tehdy oddělení pro chemické jedy. R. 1953 zřídil Laboratoř, r. 1956 přejmenovanou na Ústav pro toxikologii a soudní chemii. Ten byl až do r. 1990 s I. ústavem pro chemii lékařskou a soudní součástí společné katedry, kterou vedl po odchodu profesora Kácla z fakulty za velmi ztížených podmínek v letech 1970-1984 jím habilitovaný doc. MUDr. RNDr. Břetislav Večerek, CSc. (1925-1984) až do své předčasné smrti. V letech 1984-1990 byl vedoucím této katedry žák doc. Večerka, jím habilitovaný prof. MUDr. Stanislav Štípek, DrSc. (nar. 1941), současný přednosta ústavu. V roce 1990 se tato katedra rozdělila na I. ústav lékařské chemie a biochemie, který vedl v letech 1990-1998 prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc. (nar. 1930), habilitovaný ještě profesorem Káclem. Ústav pro toxikologii a soudní chemii, v letech 1990-1998 existující samostatně, je nyní součástí Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF a VFN.

Ústav, v roce 2002 přejmenován na Ústav lékařské biochemie, je v posledních desetiletích výzkumně orientován zejména na studium vybraných enzymových systémů, onkofetálních antigenů, a vzniku a působení volných radikálů v organismu. Participuje spolu s Ústavem biochemie a experimentální onkologie (dříve II. ústavem lékařské chemie a biochemie) na výuce lékařské chemie, biochemie a patobiochemie v prvních třech ročnících studijních programů lékařství a stomatologie v české i anglické paralelce (tato výuka byla založena r. 1992) a na výchově studentů v doktorském (PhD) programu oborové rady biochemie a patobiochemie jako součásti postgraduálních programů v biomedicině na Univerzitě Karlově v Praze.

 
 
 
  .:: created by Lukáš Mikšík, lukas@miksik.com :: edited by Jan Pláteník, jplat@lf1.cuni.cz